Psát o sobě je vždy náročnější  

Co na sebe prozradím ?

Narodila jsem se jako druhé dítě v rodině armádního důstojníka. Maminka nejspíš tušila, že budu rebel, tak mi dala jméno Petra. Jméno Petra pochází z řeckého slova Pétrá - což znamená skála, skálopevná, neporazitelná.

Dětství jsem prožila v Mikulově, který je dodnes mou srdeční záležitostí.

Azylem pro období dospívání a studia na zdravotnické škole mi byla Kroměříž. Po maturitě jsem se rozhodla zdolat velkoměsto, které jsem znala jen z vyprávění. Praha a profesor Pirk se stali mým prvním učitelem. Práce na kardiochirurgii mi dala základy pro další léta mojí praxe. Následoval Liberec, kde jsem si vyzkoušela práci na sále i oddělení neurochirurgie a pochopila, že moje cesta je adrenalinová. Proto jsem se vrátila na Moravu, do její metropole na JIP neurochirurgie.

Knihu života si píšeme každý sám, a tak jsem po smrti blízké osoby v roce 1998 odcestovala do Londýna. Díky neznalosti jazyka jsem začínala jako au-pair u dětí, následně jsem pracovala jako ošetřovatelka v soukromé rodině.

Do zdravotnictví jsem se vrátila v září 2000 na JIP Neurochirurgie a tam působím dodnes. VŠ obor neurověda jsem ukončila v roce 2005 a za pár měsíců na to se narodil můj syn. Začala jsem se učit nové roli, do které se nerodíme.

Být maminkou, byla nová životní cesta, díky které jsem se dostala k rozhodnutím, zda zvolit chemii či bylinky. Pochopit princip duality mne dovedlo po čase opět do školy a následně na praxi do Číny. Maminka, která mi byla pevnou konstantou a nejlepším přítelem, odešla v lednu 2013 kvůli pochybení lékařů. Rozhodla jsem se najít spravedlnost a tu jsem našla o 8 let později. V roce 2014 se naše rodina rozrostla o dceru a dvě čivavy. Společně žijeme v Brně, které pravidelně opouštím za svými povinnostmi.

Spravedlnost mám nastavenou velmi vysoko a občas mi to komplikuje život, ale věřím, že lidé mají právo volby a právo na život, jaký si zaslouží. Za poslední dva roky mnozí z nich rezignovali, jiní čekají na pomocnou ruku.

A proto přicházíme my z PRO.

Svou životní etapu z Londýna jsem sepsala v knížce "Druhá šance", kterou jsem věnovala svým přátelům. Nelítostný boj o život svojí maminky, jsem popsala v knížce "Pravda jedné lži". Věřím, že v budoucnu napíši knihu pro naše děti a vnoučata o tom, jak jsme vzbudili Českého lva a vrátili zemi lidu.

Proč jsem se rozhodla kandidovat do senátu ?

Spousta občanů se domnívá, že senát není potřeba. Také jsem si to zprvu myslela, dokud jsem nezjistila, jaké možnosti a ochranu nabízí lidem. Proto je potřeba zachovat jeho neutralitu. Je pro mne důležité, aby Senát zůstal nezávislým orgánem a nedocházelo zde k manipulaci, jako to denně sledujeme v poslanecké sněmovně.

V posledních dvou letech zcela selhala média, která jsou populistická a manipulují informace, předkládají jen jednu pravdu - tu svou.

Právo je u nás omezováno, vytratil se respekt a zcela byla potlačena odbornost, která vedla k chaosu, diskriminaci a rozdělení společnosti. 

Je potřeba se těmto věcem postavit veřejně a zajistit nejen naši budoucnost, ale i budoucnost našich potomků.

Brno si zaslouží mít senátora, kterému na lidech a naší zemi záleží. Profesor Žaloudík, jako lékař, člověk i senátor, splňoval všechna očekávání a přes všechny překážky zůstal sám sebou. Ráda bych s jeho podporou převzala štafetu a pokračovala v tom, co začal, co prosazoval, aby nám všem dobře žilo.